sobota 25. ledna 2014

Orientation a příjezd do rodinky

(Prosinec 2011)

Tááák lidičky, konečně jsem se dobrala k článku a vezmu to celý od začátku. :) Podotýkám, že jsem ho měla minimálně 5x rozepsanej, ale bohužel, ho dopisuju až dnes.

V pondělí ráno mi ve 3 hodiny zazvonil budík. bylo to šílený, protože jsem usnula nějak kolem jedný ráno, takže dvě hodinky spánku a jak asi všichni víte, tak je to horší, než nespat vůbec. Ráno hrozně lilo, ale cesta na letiště proběhla bez problémů, měla jsem těžkej kufr, tak jsem musela vyndat sladkosti a pak už to bylo dobrý. Měla jsem 23,8, takže v pohodě, kdo by se chystal a bojí se, že bude mít trochu nadváhu. :) Na letišti jsme se potkaly s Marťou, fakt hrozně suprová holčina, na letišti byla s maminko, já teda s oběma a s mojí nejlepší kamarádkou, Týnou. Asi hodinku před odletem jsme se rozloučili, plno slz a pak se šlo. :) U gatu jsme čekali asi jen potom 15 nebo 20 minut a šly jsme do letadla. :) Let do Frankfurtu měl trvat skoro hodinku a půl a nakonec to trvalo jenom hodinu, takže skvělý. :) Ve Frankfurtu jsme měli tím pádem ale skoro 4 hodiny času, tak jsme se trochu prošly, sedly si do Starbucks a potom si koupily něco malýho k jídlu. Potom jsme už prošly opět kontrolou a sedly si k našemu Gatu. po asi půl hodině už začaly vyvolávat do letadla.

V letadle jsem měli sedět po třech ještě s jedním pánem, ale jelikož bylo místo, tak jsme se s ním domluvili, že on si přesedl na jiný kraj a my tam měly 3 sedačky teda jen pro sebe, to bylo moc fajn. :)) Jídlo teda hnusný, nejdřív na nás nezbyly těstoviny, tak jsme dostaly jídlo pro vyšší třídu, ale jako jestli tohle je lepší, tak to nevim. :D Prej nějaký sea food, ale vypadalo to (promiňte mi ten výraz), jako kdyby Vám někdo nablil do talíře. :D Když mi řekla, že je to sea food, tak jsem jí řekla, že ho nechci, že nebudu jíst, tak mi řekla, že se pokusí najít něco jinýho. Po asi 10 minutách přišla, a že našla.. prý: It's an elephant, it's vegetarian food. I hope you like an elephant. :D Tak to jsem měla docela šok, ale nakonec to byla nějaká těstovina s nějakou srágorou, ale dalo se to sníst. :) Každopádně let byl hodně douhej, unavující, nudnej, ale zvládly jsme ho na jedničku. :)
V Newark jsme každý museli podstoupit tu kontrolu, nevím teď, jak se tomu přesně říká, prostě ukázat vízum, naskenovat otisky prstů. měla jsem z toho hrozný strach, že nebudu rozumět, ale nakonec mi jen řekl Hello a pak na konci: Have a good trip, takže dobrý. :) Potom jsme si šly pro kufry a když jsme vyšly ven, nikde nikdo od AuPairCare. :D Docela panika, ale nakonec Marťa zašla na nějaký to pomocný oddělení a tam jsme pak na něj šly počkat. :) Takže všechno ok. :) Pak nás vyzvedly, přijely jsme do hotelu, dostaly základní info a šli na pokoj, kde už byl jeden kufr a obsazená postel, ale nikde nikdo. Jelikož jsme už nestihly žádnej bus do Mall, tak jsme se šly najíst do hotelové restaurace, dala jsem si pizzu, ale jelikož u nás byly asi 2 nebo 3 hodiny ráno, tak jsem do sebe stěží dostala dva kousky a bylo mi zle. Když jsem přišla na pokoj, tak mi to nešlo nějak otevřít, ale jedna holčina mi pomohla a vzápětí jsme zjistila, že je to moje spolubydlící, francouzska, s kterou jsem se už skámošila předtím na FB. Hned na mě spustila a mluvila a mluvila, já ospalá a unavená jsem sotva stíhala, ale dobrý. Nakonec jsme spolu byly pak celý školení a jelikož bydlíme ani ne 20 minut od sebe, tak se budeme i dál vídat a pořád si píšeme, jmenuje se Ornella, ale říkám jí (i ostatní všichni) Orné. :) No Orientation, co Vám budu nalhávat, nic nudnějšího jsme nezažila. :D V úterý ráno to ještě šlo, jsme se tak jako poznávali a byla docela sranda, ale potom? Konečná! :D Navíc první oběd, jako studený sendviče, co nevypadají jako sendviče, divný tortily atd., no hnus velebnosti, co Vám budu povídat. Na večeři jsem jela potom s Anet, další Češka, kterou jsme tam s Marťou potkaly, jelikož v úterý se jelo na výlet do NYC a já nejela, když to mám tak blízko, je to zbytečný. :) Byla sranda, koupila jsem si tričko, Anet čelenky a tašku, fakt skvělou. Navíc jsem si dala nějaký Chicken Popcorn a mňamka. :D
Středeční školení snad ještě horší, ne snad, ale určitě, než to v úterý, protože jak už člověk měl hlavu jako balon ze všech informací, byl unavenej a usínal, tak hrozný. :D Jediný dobrý bylo, že byl lepší oběd.. nějakej těstovinovej salát a kdesi cosi maso, ale to bylo výborný a ten salát taky, moc dobře ochucený to bylo. :) Večer jsem jela do Mall s Orné a Reném (Němec, opravdu skvělej kluk). Nakonec se k nám pak přidala ještě jedna Švédka, myslím, že Anna, ale nejsem si jistá. Byla fakt hrozně divná, ale její angličtina skvělá, to se musí nechat. :) Ona byla jako takovej ten trempík, jak se pak i ve čtvrtek potvrdilo, protože si přinesla na školení dolu takovou tu malou kytarku a vybrnkvála tam takový trempský melodie. :D Navíc ona byla jakože docela dost tlustá a prostě tam během asi 10 minut spořádala takový ty malý Pringles a M&M's, tak jako nevím, jestli je slepá nebo si řekla, že je hnusná už dost, tak je jedno, jestli bude i tlustá, kdo ví. :D

Každopádně ve čtvrtek jsme měli k obědu Pizzu, Lasagne a ještě snad něco, ani nevím už, ale já jelikož jsem v Americe, tak jsem chtěla ochutnat pravou americkou pizzu a byla výýýýborná! Díky bohu za americkou pizzu, vždycky jsem jí měla radši jak italskou a teď se mi to potvrdilo. :) No krátce po obědě začaly přijíždět autobudy pro holky na letiště, takže velký loučení a všechno, bylo to takový smutný, ale zvládly jsme to, máme na sebe kontakty a chceme se navštívit. Jsem pozvaná do Chicaga, na Floridu a do Seattlu, takže dobrý místa si myslím. :))

No přesuňme se dále, můj HD mi psal, že pro mě přijede asi mezi druhou a půl třetí, a bylo už skoro 45 a on nikde. Už jsem začínala být nervózní, ale po chvilce se ukázal a já byla opravdu ráda, rozloučila jsem se s Orné a šly jsme. Cesta ze školení trvala asi hodinku a půl, ale vůbec mi to nepřišlo, celou cestu jsme kecaly, říkal mi hrozně zajímavostí o Americe a tak. Když jsme jeli z NJ, tak jsme po prvý straně dokonce měli skvělej výhled na Manhattan, fakt jako hubu jsem měla otevřenou. :) Navíc mi ukazoval, kde předtím bydleli a tak, fakt super. :) Potom jsme jeli hodně dlouho přes kopce, lesy, hory, doly až jsme jeli kolem Hudsonu, nakonec jsme dojeli na most přes Hudson... šíleně vysokej, prý je to tak vysoký, že to je jen zavěšený ve skalách a není to dole podepřený, což jsem po chvilce sama viděla, divnej pocit potom. :D kousek za mostem byla vyhlídka na Hudson, nějakej poloostrov naproti a tak, tak jsme tam zastavili a bylo to opravdu úúúžasný, západ slunce už skoro ještě k tomu, no boží. :) Když jsme přijeli domů, v garáži jsem viděla auto, který budu řídit a přepadl mě strach. :D Opravdu obrovskej Jeep! :D No nevadí, potom hned přišla moje HM se Stellou, hned jsme se obejmuly, dala mi pusu a tak. Stellu jsem radši jenom pohladila a tak, aby nebyl křik nebo tak, kdo ví že!? Pak jsme přišli do mýho "pokoje", není to totiž pokoj, jako spíš garsonka.. mám tu postel, je to obrovská místnost, mám tu gauč a stůl, mám tu kuchyňku, koupelnu a dvě francouzský okna, co vedou přímo do zahrady, opravdu nádhera, líbí se mi to. :) A hned můj první pohled sem se mi hrozně líbil. :) Tak mi všechno ukázali jak funguje a tak a pak mě nechali si vybalit. Převlíkla jsem se, vzala dárky a šla za nimi. Ze všeho byli hrozně nadšený a pořád říkali, že jsem neměla nic kupovat, ale když jsem viděla Stellu, jak se zamilovala do Krtka, tak mě to zahřálo na srdci. :)
Potom jsme tam seděli, povídali si, říkali mi co můžu, co ne, na co jsou zvyklý a tak. Potom se mě zeptali, co chci jíst a jelikož jsem se bála baklažánu, protože nejím zeleninu, tak jsem zvolila pizzu a ta byla taky výýýborná. :D Po večeři jsem s nimi zůstala ještě nahoře, otevřelo se šampáňo a připili jsme si. :) Pak jsme dál seděli, povídali si, koukli se na můj projekt, na dárky a tak. :) Mezitím jsem si vlastně poprvé pochovala Stellu a to bylo řevu, ale po chvíli se z nás staly kamarádky. :)
To je asi vše k prvním pár dnům. :)

P.S.: Omlouvám se a zároveň neručím za všechny chyby v článku, píšu ho na rychlo, aby jste měli co číst, tak bych byla ráda bez kritiky za chyby. :) Předem díky. :))

Žádné komentáře:

Okomentovat