Jedu do Kanady

Ty blaho, docela to utika. :) Ale abych neco rekla o moji nastavajici rodine do zacatku. Nasla jsem si tedy rodinu v Calgary, mlada HM, starsi HD a malej kulihrasek, v ty dobe 16 mesicni jmenem Thomas. :) Taky jeden starousek zlatek retrivr jmenem Remi. Kdyby tak desne nepelichal, tak ho miluju snad jeste vic, pokud by to vubec slo! Porad se s nim mazlim, chodime s nim ven atd. Jen uz teda nedoslycha, tak je to s nim nekdy tezky. :D

Z Prahy jsem odlitala 28. dubna rano, mela jsem prestup v Amsterdamu, kde jsem mela cas snad 4,5 hodiny. Myslela jsem, ze to utece, ale rodhozne to neutikalo ani trochu a tahlo se to. Internet tam fungoval jen chvili na kazdym pristroji, tak jsem vystridala mobil, iPad i pocitac, ale stejne to bylo na prd. Nejhorsi bylo, ze jsem v Praze koupila rodine vino a v Amstru se to muselo dat nejak zkontrolovat, ale to jsme nevedela, mela jsem celou dobu na usich sluchatka a az kdyz jsem sedela u gatu, tak jsem slysela, ze to hlasi. Zacala jsem tam pobihat jako debil a shanet tu stanici. Jedna byla blizko, ale zavrena a druha byla desne daleko.. byla jsem v casti G a tahle byla na D. Navic jsem mela plno veci, ale sedeli vedle me takovy fajn starousci a tak jsem se jich proste zeptala, zda to tam teda muu u nich nechat. Byli hrozne ochotny a diky bohu tam pak vsechno bylo. :D Bezela jsem tam, bezela jsem i zpatky, sileny. :D Zmakla jsem to, se starouskama jem is pak povidala, protoze pani si vsimla, ze mam na batohu odznacek Bazinga a ptala se me, jestli mam rada Big Bang. To bylo tema! :D Potom jsme si povidali az do letadla. :) Byli to Kanadani, byli hrozne fajn a povidali mi, jak cestovali po Evrope a jak uz tam byli po nekolikaty a kde vsude byli predtim, to me hodne bavilo. :)
Cesta letadlem.. noo co rict, moc neutikala, ale tak prezila jsem ji a narozdil od cesty do Ameriky se o me porad starali, nosili piti, jidlo a tak jsem nestradala. :D Neusnula jsem ani na chvili, koukala na filmy, cetla, poslouchala pisnicky, az me bolely usi ze sluchatek. Cesta zpatky bude asi taky sranda. :D

V Kanade me ani neposlali na imigracni a poslali me rovnou pro zavazadlo, radis jsem mlcela a proste sla. :D Mela jsem stesti. :) Vyzvedla jsem zavazadla (odbavili mi v Praze i muj prirucak) a sla jsem ven. Tam na me cekal uz muj novy HD s Thomasem a v ruce balonek Welcome Misha! Je zajimavy, jak ten Skype hrozne zkresluje. Mluvila jsem s nima mockrat a malej mi prisel takovej baculatej. Kdyz jsem ho ale videla na tom letisti, byl hrozne malinkej a milouckej a proste hroznej bobanek. :) Po ceste jsem vypravela jaka byla cesta, HD mi ukazoval co kde po ceste bylo atd. HM musela pracovat, takze kdyz jsme dojeli, dali jsme malou svacu a sli jsme do parku. Park je asi tri bloky odsud, takze krasa. :) Kdyz prisla HM, delala se vecere a tak jsme si povidali atd. Nic extra a usnula jsem docela brzo, spala jsem asi 2 hodiny pred odletem a pak vubec.

 Druhej den jsem se vzbudila asi v 6, takze docela pokrok, v Americe jsem se prvni den vzbudila ve 4 a to byl jen 6 hodin casovej rozdil. :D Vsechno bylo v pohode, HM byla se mnou dva dny doma, hned prvni den vlastne mela doktora, takze jsem byla s malym hned sama a uspavala ho, ale vsechno dopdlo dobre, byl v pohode a super. :) Byli jsme tkay nakoupit, hlavne aby ona vedela, co mam rada a tak. Druhej den jsme jeli zaridit banku a tak a malej nam usnul v aute, tak jsme jezdili po Calgary a ona mi ukazovala ruzny mista a veci. Byla to parada a videla jsem hory! Nadhera!! :) Miluju to tady, o tom zadna!! :) Noo a v patek jsem vzala auto, jela do obchodaku, abych videla co a jak a vychazim a ono snezilo!! :D Ano snezilo a do rana (to uz byl kveten) nasnezilo kotel, tak se rozhodli, ze pojedou do Edmontonu k jeji mamce a ptali se, zda chci jet s nima. Samozrejme jsem jela, jeli jsme vsichni a bylo to paradni. :) Tam snih nebyl, setkala jsem se se skoro celou rodinou atd. Vecer jsme hrali karty (hra, kterou jsem nikdy nehrala) a porad jsem vyhravala. :D V nedeli jsme pak jeli domu, uzila jsem si to! :)

Co se stalo v mezicase

(Bohuzel budou prispevky zase bez diakritiky, duvodem je pocitac, ktery jsem si nedavno poridila a ten tu moznost proste nema)

Po navratu z Anglie byla u nas v mini mestecku kazdorocni Barotolomejska pout, kvuli ty jsem vlastne jeela domu i o tyden driv, nikomu jsem to skoro nerekla, takze me bavil osledovat ty lidi, jak na me ziraj a..: "Ty uz jsi doma? :D Kdy jsi prijela?" To byla vazne sranda, kazdopadne tohle jsem si uzila hodne, pak uz zacalo zarizovani ohledne skoly, zapis do skoly, stehovani na kolej, imatrikulace.. proste zadna sranda. 
Hmm asi jsem si tu celou vysokou predstavovala uplne jinak. Rozhodne se mi libil zivot v Liberci, hlavne zivot na koleji a party v jednom kuse! :D (Prvni tyden jsem chodila kazdej den!!) Byla jsem na bydleni domluvena uz jednou kamaradkou, ale dali nas s dalsima trema holkama.. na pokoji jsme byli 3, takze s jednou novou a pak dalsi dve byly vedle. Musim ale rict, ze jsme mely obrovsky stesti, holky byly skvely. :) Uz tam nebydlim, ani nebudu bydlet a jsem s nima porad v kontaktu, planujeme setkani atd., je to proste parada. :)

30 Day Ab Challenge for those who need some motivation like me

Hmmm kde začít. Jen jsem chtěla říct, že jsem se přidala přesně do výzvy, podle který je název tohoto článku. Je to událost na Facebooku, možná jí ještě někde najdete, ale pokud ne a chtěl by se někdo přidat a věnovat svým břišáčkům aspoň chvilku denně, nechť to udělá. :) Výzva začala teprve včera, takže se to dá určitě ještě dohnat a kdo by myslel, že to dohnat nejde, může začít až ode dneška. :)

P.S.: Je skvělý, že se nikdo nemůže vymlouvat, že neví, jak cviky udělat, protože dole jsou obrázky haha! Tak s chutí do toho. :)

Jablečný crumble

Že nevíte co to je? Já vám to mile ráda povím. Je to lahoda!! A není to extra tučný a hlavně je to strašně rychlý!!

Moje host mom tady v Kanadě je výborná ve všem, co dělá a to hlavní je zdravá výživa. Takže se pokusím sesbírat od ní co nejvíc zdravých receptů a časem sem nějaký přidat, protože všechno, co jsem tu zkusila/zkusím za to rozhodně stojí! :)

Jablečný crumble (Apple crumble/Berry crumble)

1 cup másla
1 cup hnědého cukru
1 cup mouky
3 cups ovesných vloček
1 teaspoon skořice
1 jablko (případně víc, podle chuti)
výběr dalšího ovoce, jako borůvky, maliny, jahody.. každý, co má rád

Vše, kromě ovoce se smíchá dohromady, vmačká se do menšího pekáčku, udělá se z nich taková placka, na to se položí jablka, případně další ovoce a zasype se to zbytkem naší hmoty, kterou spíš rozdrobíte a hotovo! Strčí se to do trouby, musí se to hlídat. HM to peče kolem 30 minut na 180°C .

Je to mňamka, tak si to užijte! :))

P.S.: Po upečení a následném servírování se to dosti rozpadá, tak se nelekněte. :)

P.S.1: Doporučuju servírovat za tepla s kopečkem vanilkový zmrzky! Lahoda! ;)

Londýn + Birmingham

Londýn

Hmmm co říct o tomhle městě. Po pravdě musím říct, že na začátku jsem z toho byla úplně zničená. Nelíbilo se mi tam, všechno děsně drahý.. jak oproti Americe, tak oproti všemu na světě snad. :D Vlak drahej, metro drahý, jídlo drahý, vstupný drahý atd. Nedá se to moc rozebírat dopodrobna, ale nakonec se mi Londýn zalíbil a vyrazila jsem tam znovu (i za svojí rodinou milovanou, hlavně za ní a za Mišáčkem!) znovu letos v březnu, ale o tom zase jindy.
Za tu dobu, co jsem byla v Anglii jsem v Londýně nebyla zase tolikrát, mohla jsem tam jet i víckrát, ale věděla jsem, kolik tam člověk utratí peněz, a tak jsem si to vždycky radši ještě dvakrát rozmyslela! :) Přeci jen ačkoliv jsem tam nebyla tolikrát, stihla jsem toho docela dost. Na muzea se mě radši neptejte.. nemám je zrovna moc v lásce a to jsou v Londýně většinou zadarmo! ;)
Za tu dobu strávenou v Anglii, Londýně nebo jiných městech jsem se pořád snažila najít něco, co se mi na tý zemi vlastně líbí.. ono to nakonec přišlo úplně samo. :) Mým nejoblíbenějším místem, věcí, památkou.. nevím, jak to nazvat, se stalo London eye. Je to prostě něco, co mi bude Londýn vždycky připomínat a zároveň něco, co mě bude nutit se do Londýna pořád a pořád vracet. To, že nejvíc fotek mám právě London eye (úplně ze všech úhlů haha) svědčí naprosto o všem! :D

Rodinka a život v Anglii

(Omlouvám se předem všem za hodně zkrácený příběhy o mém pobytu v Anglii, ale jak jste si už možná někteří podle Instagramu všimli, jsem teď v Kanadě a tak bych se ráda pomalu, ale jistě přesunula k povídání o životě v Kanadě. Mezi námi jsem tam toho nezažila stejnak ani z poloviny tolik, co v Americe.. bohužel..)

Jak už jsem zmínila v některém článku předtím, odjela jsem 20. dubna 2013 dělat au-pair do Anglie. Hlavní důvod byl to, že jsem nemohla sehnat pořádnou brigádu a tak jsem se prostě sebrala a jela.

Oblíbené seriály

Možná někdo už tak jako občas já prostě neví, na jaký seriál se dál dívat. Tohle je nejhorší, když mají moje seriály vysílací pauzy a já potom nevím, co s časem. Někdy na filmy prostě není nálada, protože jsou moc dlouhý a buď u toho člověk usne, nebo naopak zůstává sloho vzhůru, aby film dokoukal. Seriál má 20 nebo 40 minut a je to rozhodně lepší (aspoň tedy pro mě) udržet pozornost takhle kratší chvíli, než nějakou delší. Říkala jsem si, že bych seriály seřadila podle oblíbenosti, ale asi by to vůči některým nebylo spravedlivý a tak je seřadím prostě a jednoduše podle toho, jak je můžeme vidět v televizi, spíš podle toho, jak je dávají v Americe. :) (Ano, na britský seriály prostě nekoukám :D)
Upozornění!! předem.. co se týká seriálů, používám občas dost anglických výrazů a hlavně názvy seriálů nepřekládám do češtiny, přijde mi to jako hanění dobrýho jména všech seriálů. :)

Milé počtení #1

Určitě většinu z nás mladých dívek a slečen pohltila mánie Fifty Shades of Grey tedy 50 odstínů šedi a další pokračování téhle ságy a o boháčovi ze Seattlu se sadistickými sklony. Je to bestseller, prodalo se neskutečný množství všech třech dílů a neznám snad nikoho, kdo by minimálně o prvním dílu nemluvil v superlativech. Musím říct, že čtení tohohle fenoménu jsem se dlouho bránila, ale nakonec jsem podlehla a rozhodně nelituju. Jednička byla samozřejmě bezkonkurenčně nejlepší, potom už to šlo víceméně z kopce, ale dvojka se mi taky líbila, za to trojka už tak moc ne, ale to není to, o čem bych tu chtěla psát.

Upcoming films, možná i pár aktuálních (únor-duben)

Název článku v angličtině? Nebyl to rozhodně můj cíl, ale nějak jsem nemohla vymyslet a vytvořit ten správnej nadpis v češtině, tak se předem omlouvám za tenhle kolaps. :D
Proč jsem si vybrala zrovna takovej článek? Je to jednoduchý. Už to bude nějakej ten rok, kdy jsem propadla vášni s filmy. Když jsem v určitým věku dokonce došla k tomu, že veškerý filmy můžu stáhnout na internetu a nemusím čekat, až to bude v televizi, bylo to asi nejlepší zjištění v mým dosavadním životě. :) Jedním z mých menších snů vždycky bylo pracovat v kině, nějakým způsobem. Měla jsem tu možnost už dřív, ale jelikož bydlím v malým městě a do Liberce, kde kino máme se musí dojíždět, neměla jsem moc šancí tam pracovat, protože bych se neměla jak dostat domů, to se ale díky mýmu bydlení na koleji změnilo. Kolej mám v Liberci a tím pádem můžu pracovat v kině.. a co je na tomhle to nejlepší? Tohle se mi v prosinci splnilo a já mám teď brigádu v Cinestaru! Třikrát hurá! :D O filmech jsem měla vždycky docela přehled, ale teď je ten přehled ještě větší a díky tomu můžu napsat tenhle článek. :) Berte to jen tak, že píšu o filmech, který mi nějakým způsobem utkvěly v hlavě, je jedno čím, ale prostě něčím a proto je tu zmiňuju. :)

Nějaký to zdravější mlsání

Abych to nějak uvedla, je tu pár věcí, který o mně ještě nevíte. Jednou z nich je, že se snažím žít zdravě, jak nejvíc to jde. Můj největší problém je, že jsem závislá na čokoládě, případně Nutelle a podobných čokoládových blbostech, takže mi to vždycky nějak ujede a většinou nevydržím den bez čokolády, obzvlášť, když mám zrovna volno, nejsem v práci a nejsem ani ve škole, to jsou potom naprosto zlý dny. :D Vím, že podle mých článků z Ameriky to moc nezní, že bych jedla zdravě, ale to je spíš proto, že jsem nikdy nepsala o tom, co jím doma, ale spíš o tom, co jím venku. 
Než jsem odjížděla do Ameriky, v červenci jsem začala s tímhle životním stylem. Nejen, že mi to vážně moc zachutnalo, ale hrozně mě to bavilo, ani mi nevadilo, že pokud někam jdu, musím si s sebou připravovat obědy, svačiny, případně i večeře, spíš naopak, užívala jsem si to. Než jsem odjížděla, podařilo se mi shodit neuvěřitelných (pro mě neuvěřitelných) skoro 7 kilo!! Pro mě úspěch nad úspěchy, jelikož jsem nikdy nepila vodu, nejím zeleninu a tím pádem je pro mě příprava všech jídel mnohem těžší. Celkově toho moc nejím, ale to bychom se tu bavili o něčem naprosto jiným. Pořád jsem si dávala svojí oblíbenou Kofolu, občas nějakej Kebap, sem tam i pizzu, nějakou čokoládu a stejnak se mi to povedlo. Je fakt, že pokud by to bylo všechno na 100% dodržovaný, určitě by to šlo rychleji a zhubla bych víc.