(Srpen 2012)
Tyjo je hrozny, jak tu ten cas leti, ani mi neprijde, ze je to nejakych 14 dni, co jsem nenapsala clanek a co mi hlavne neprijde je to, ze jsem uz v plnem proudu meho 9. mesice tady. Panejo, kdo by rekl, ze jsem uz skoro na konci a zmakla jsem to, ted uz to dotahnu do konce jak prd. :) Patek pred odjezdem na Niagary jsem rodince oznamila, ze prodluzovat nebudu, ze opravdu moc chci jet domu, byli dost zklamany, ale respektujou moje rozhodnuti.. kazdopadne ted v patek mi HM rekla, ze pokud zustanu, pojedem pristi rok do Disneylandu v Orlandu! :D haha na to me fakt nenatahne.. zajedu si do nej radsi do Parize, nez tu pretrpet dalsi rok. :D
Kazdopadne abych tak shrnula udalosti poslednich dni, duchodci tu porad jsou a porad mi OTRAVUJOU zivot! Nevypadnou nikam, porad mi tu smrdi za prdeli, obcas je HD vezme k nejakymu doktorovi (coz porad nechapu, kdyz je to tu tak drahy), tak mam chvilku klid, ale fakt jen chvilku vzdycky. :/
Co dal! Hmm no, puvodne jsem se o tom na blogu vubec nechtela zminovat, ale asi by byla skoda to vynechat. Celou dobu, co jsem tu, jsem si rikala, ze ja se tu preci nezamiluju, ja tu nechci zustat jako vetsina holek, takze mne se to nemuze stat. HAHA! Tohle si holky nikdy nerikejte, dopadne to presne naopak! Nerikam, ze jsem primo zamilovana, to uplne ne, ale je to hrozne paradni. :) Je to mimochodem porad Tom, kluk z vlaku. :) Nejak se to proste stalo, asi jsme to ani jeden neplanovali, ale dopadlo to tak, jak zrejme melo. Nejhorsi na tom je, ze mne uz fakt nezbyva moc casu do konce a uz tak jsem vedela, ze odjet bude hrozne tezky a urcite to orvu, protoze tu necham spoustu skvelych lidi, ktery jsem poznala a tak. S timhle navic, to bude jeste tak 1000x tezsi, tim jsem si naprosto jista! :/ No jo, neda se nic delat, asi to byl opravdu osud. Treba za mnou nekdy prijede, treba to dopadne uplne jinak.. kdo vi. Necham to bezet a uvidime. Kazdopadne by jsme meli jit ve stredu na veceri, tak drzte palce. :)) Mozna bych mohla rict i neco o nem, kdyz uz jsem se tak hezky zminila haha. Tak fotku opravdu nemam, ale myslim, ze urcite mit nekdy nejakou budu. Je to hrozne fajn blondak (na blondaky opravdu nejsem a nikdy jsem nebyla, o to vic je to prekvapujici), je hrozne milej, pozornej, vtipnej (jeho historky jsou neco jako historky Bublika :D), neskutecne chytrej (az me to nekdy desi), hrozne se o me zajima a nejlepsi na tom vsem je, ze je ze me uplne na vetvi! :D Je to asi divny takhle primo rict, ale ono se to ani jinak rict neda. :D Uvidime tedy, jak se to dal vyvine. Urcite Vas budu informovat. :))
Abych ale konecne zamirila k tematu tohohle clanku. Niagary.. panejo, slovo ktery to dokaze vystihnout je asi DOKONALY! Proste ac jsme meli ridice, ktery se s nami dvakrat ztratil, prijeli jsme tam o 2 hodiny dyl a tak, vsechno to dobry kolem to prevysilo. Puvodne jsme mely jet jen ve ctyrech lidech a nakonec nas jelo 10, z toho 7 cesek. Byla to naprosta parada. V patek vecer uz prijela Ivca, protoze od nich ji to jelo uplne spatne, tak aby jsme mohly jet hezky v klidu od nas. Vlak nam jel v 6 rano a samozrejme jsme nesly spat driv nez v 1 nebo tak nejak. Ja pak ani nemohla spat, jelikoz tu bylo priserny horko a opravdu se to nedalo, takze jsem byla primo FRESH na vylet haha. Prijely jsme do NYC, sly na metro a hle. Vystoupily jsme nejak moc brzo a musely jeste kus dojit, spis jsme skoro bezely, no silenost! Jako mely jsme porad cas, ale tim, jak nas jelo hodne, tak jsme chtely byt v jednom autobuse a musely jsme tedy hejbnout zadkem. Takhle ze me uz dlouho nelilo, bylo priserny dusno, horko a jeste skoro beh, super zacatek dne. :D Nakonec jsme teda prisly uplne krasne vcas a holky nam drzely mista. Cesta byla dlouha, ale dala se prezit. :) Cekala jsem to jeste horsi, takze super. Hlavne jsme si skoro celou cestu povidaly, tak byla sranda. Dorazily jsme tam neco po paty hodine, nektery sli jeste do 3D kina o Niagarach, ale my se sly porozhlidnout kolem a potom si vystat frontu na lod pod vodopady, to byla krasa! Ve fronte jsme kricely jak na lesy, porad se fotily a tak. :D Proste uzasny, dole jsme dostaly vysneny plastenky a prisly na radu dalsi a dalsi fotky. :D Konecne jsme se nalodily a mohly se kochat padajici vodou. :)) Ty Kanadsky vodopady jsou opravdu mnohem mnohem vetsi, sirsi, vyssi.. no MEGA! :D Ale celkove to bylo opravdu uzasny, tohle by mel clovek proste videt. :) Po vystani fronty k vytahu zase zpet nahoru jsme udelaly dalsich tisice fotek u vodopadu a slo se nakoupit suvenyry. U zachodu jsme dokonce potkaly jednu Cesku, tak jsme se s ni s Ivcou a Martou daly hend do reci a fajnova holcina. Bydli primo v DC (skoda, ze jsme ji nepoznaly driv haha) a pokecaly jsme s ni skvele. :) Pak byl neskutecnej slejvak, vypadalo to jako konec sveta. :D Tak jsem pockaly a mohlo se konecne vrhnout na suvenyry! :) Tam jsme rosloucily s nasi novou kamoskou a cekalo se na bus.
Mel tam byt v pul 10, ale prijel skoro v pul 11!! No primo skvely to bylo, jelikoz to na hotel bylo jeste hodinu a pul, tak jsme se tam dostaly docela pozde, jeste nez jsme se 4 vysprchovaly. Samozrejme jsme ale nesly hend spat, kecaly jsme jeste nekde do tri hodin. ;D Rano se po 8. hodine vyjelo a bylo v planu jit nekam na turu do narodniho parku, ale priserne prselo, tak se to zrusilo. Jelo se rovnou do muzea skla, na to, ze sklu teda moc nefandim, tak se mi tam libilo. :) Daly jsme si tam s holkama i obed a mohlo se jet smer NYC. :) Tohle byl opravdu ten nejlepsi vikend tady! Uz se chysta dalsi, jedeme do Atlantic city a snad nas pojede zase takova super sestava. :D
Tenhle vikend uz tak vtipnej nebyl, cekal me kurz ve skole, ale diky bohu to mam konecne za sebou. Uz jen splnit domaci ukoly, poslat je a jsem ready jet domu. :) Kazdopadne mi bylo receno, ze budu mit v patek cely den volno, protoze budu muset brzo odjizdet a napracuju si to samozrejme jindy. Budeme mit pool party, tak ze budu pracovat jeden den o dalsim vikendu, jsem zvedava, jestli to vubec bude, na vikend nehlasi zrovna pekny pocasi. Zpet ke skole.. odjizdela jsem odsud nejak v pul 2 odpoledne s tim, ze jsem samozrejme jeste cely dopoledne hlidala, a na nadrazi na Long Islandu jsem prijela nejak pred pul 5. Monca (spala jsem u ni o vikendu, ma to asi 25 minut do skoly a na kurz sla se mnou) me vysvedla na nadrazi a jelo se do skoly. :) Baly jsme se, ze to nestihneme, ale nakonec jsme tam jeste cekaly ve fronte. Zaregistrovaly jsme se a sly na veceri. :) Vecer jsme uz mely skolu, melo to byt od 6 do 9, ale pustil nas uz v 8. Druhy den jsme mely od pul 9 snidani, tak jsme tam dojely taky jentaktak a mely jsme se ucit od 9 do 12, pak obed a zase od 1 do 5, vecere a od 6 do 9. Koukaly jsme hodne na videa, dokonce na film The American president, nevim jeslti jste uz videli, je to pomerne dost stary a hrozne krasny, tak jsem byla rada, ze jsem to videla znovu. Ani jsem se vlastne nezminila, co jsem si vybrala za kurz, nazev zni dost strasne: Politics, Government and Social Issues.. nakonec to nebylo tak hrozny, jak jsem se bala. :) Probirali jsme hodne zdravotni pojisteni a lekarskou peci tady, je to docela mazec.. horsi nez jsem si myslela. V sobotu nas pustil zase nejak po 8. hodine, tak jsme se stavily jeste v Dunkinu na nejakou dobrotu a jelo se dom. V nedeli konecne posledni den, uz jen dopoledne od 9 do 12, obed a od 1 do 2 a frrr domu. Jeste abych nezapomnela.. seznamily jsme se tam hned na zacatku s jednou holcinou z Polska, vypadala hrozne mile a hlavne normalne oproti tem ostatnim, jenze tak normalni bohuzel nebyla. Ze zacatku vsechno ok a tak, ale ona se na me prisala jak kliste. :D Monca si ze me delala srandu, ze se snad od me zamilovala. :D Chodila porad za mnou, sedela vedle me, porad na me sahala, opirala se o me, chytala me, lehala si na me a nebo, kdyz sla Monca vedle me, tak ji odstrcila, aby ona mohla jit vedle me. :D Asi trochu psycho holka, snad ji uz nikdy neuvidim. :D
Co bych tak jeste rekla. Pristi pondeli mi sem konecne prijede Miska, hrozne se tesim. Kazdy den si piseme, volaly jsme si, ale nikdy jsme se nevidely na zivo, tak to bude paradni. :) Jinak uz se nam kvapem blizi Florida, uz jen 41 dni a jedemeeee. :) Nemuzu se dockat, jeste toho predtim musim ale hodne stihnout, jelikoz pak uz ksoro jedu domu haha. :D Doufam, ze jsem Vas potesila novym clankem a uz neslibuju, ze se polepsim a budu casteji psat, jelikoz proste neni cas. :) Urcite Vas ale nepripravim o zadny moje zazitky. :))
Žádné komentáře:
Okomentovat