(Říjen 2011)
Ahojky lidičky,
Ahojky lidičky,
tenhle blog jsem si založila proto, abych mohla být součástí menší skupinky českých au-pair, které jsou v USA nebo se tam právě chystají, jako třeba já. Všechny si píší blog, tak jsem si řekla, proč si ho taky nezaložit a nesdílet s nimi taky svoje zážitky. :)
Jak to všechno začalo?
Do USA jsem chtěla snad od doby, co jsem uměla mluvit. :D To trošku kecám, ale je to opravdu dlouho a tak už moc nevím, kdy přesně to bylo. :) Je to můj sen a hlavně ani nevím, proč a kdy přesně to u mě začalo, některým lidem v mým okolí to už slušně leze krkem, ale ti co mě mají rádi, tak si vždycky rádi poslechnou nějaký nový informace co vím o USA a tak podobně. :) Ráda o tom mluvím a zjišťuju nový info.
Já vlastně vždycky chtěla jít na vysokou a měla jsem hrozně velký plány, co se mnou bude, ale to bylo jen na základce, na střední, když jsem viděla, že fakt budu muset zabrat, aby ze mě něco bylo, tak jsem si radši vybrala druhou a jednodušší variantu a to, proplouvat jen tak tak a udělat maturitu. Přihlášky na vysoký jsem podala, poctivě objela všechny přijímačky, ale ke vší smůle (možná všemu štěstí) mě nikam nevzali. Začala jsem tedy vymýšlet, co bych mohla dál dělat a nenapadlo mě nic jinýho, než si začít plnit svůj sen. Začala jsem hledat na internetu všemožný varianty toho, jak bych mohla do USA odjet a nejjednodušší a nejlevnější mi přišla právě au-pair. Na začátku prázdnin (července) jsem ale byla ve Francii, pak v Římě a Florencii a na vyřizování žádosti na au-pair nějak nezbýval čas ani nálada. Všechno jsem začala řešit hrozně pozdě a dávala si na všechno dost času, a tak to dopadlo, jak to dopadlo a na pohovor jsem se dostala až 15. září, což je relativně pozdě, když bych tam rozhodně na Vánoce chtěla být, no teď uvidíme jak se to dál vyvine. Pohovor jsem měla v Liberci ve Student Agency, kde jsem měla domluvenou schůzku na 10:00. Přišla jsem o něco dřív, vlezla dovnitř a představila se, paní Zikmundová hned věděla oč jde, tak mi řekla ať se posadím a vše se začalo řešit. Vyplnila jsem "psychotest" (některý otázky byly opravdu trapný, př.: Když jdu ven, oblékám se hodně sexy?! .. to pardon, ale to mi jako psychotest moc nepřijde). Paní Zikmundová mi zkontrolovala přihlášku, koukla na fotky a na video a mohly jsme se pustit do konverzace v angličtině, myslím, že žádný těžký otázky nepadly a proběhlo to v pořádku. Po interview v angličtině jsem se dozvěděla všechny potřebný informace o dalším postupu a co mě překvapilo bylo, že před odletem musím pracovat na Pre-departure projectu. :D Ha! Neměla jsem do tý doby tušení oč jde, ale po tom, co jsem zjistila, čeho se to týká, tak jsem si řekla, že to asi nebude tak hrozný. :)
Dnes, 3 týdny od mého pohovoru, jsem už ve třetí fázi přihlášky, a to: Review by AuPairCare, teď už jen stačí čekat na fázi "Matching" a rodinky mi budou chodit (teda snad). V poslední době o Češky asi v Americe moc nestojí nebo nevím, každopádně doufám, že do konce roku odletím, jinak nevím, co tu budu dělat.
V týhle době se nejvíc zajímám o ostatní au-pair, který už v USA jsou nebo hledám holky, který by případně mohly letět později se mnou. :) Je to hrozně zábavný říkat si, že za pár měsíců tam člověk bude, ale vlastně neví, co bude. :))
Já vlastně vždycky chtěla jít na vysokou a měla jsem hrozně velký plány, co se mnou bude, ale to bylo jen na základce, na střední, když jsem viděla, že fakt budu muset zabrat, aby ze mě něco bylo, tak jsem si radši vybrala druhou a jednodušší variantu a to, proplouvat jen tak tak a udělat maturitu. Přihlášky na vysoký jsem podala, poctivě objela všechny přijímačky, ale ke vší smůle (možná všemu štěstí) mě nikam nevzali. Začala jsem tedy vymýšlet, co bych mohla dál dělat a nenapadlo mě nic jinýho, než si začít plnit svůj sen. Začala jsem hledat na internetu všemožný varianty toho, jak bych mohla do USA odjet a nejjednodušší a nejlevnější mi přišla právě au-pair. Na začátku prázdnin (července) jsem ale byla ve Francii, pak v Římě a Florencii a na vyřizování žádosti na au-pair nějak nezbýval čas ani nálada. Všechno jsem začala řešit hrozně pozdě a dávala si na všechno dost času, a tak to dopadlo, jak to dopadlo a na pohovor jsem se dostala až 15. září, což je relativně pozdě, když bych tam rozhodně na Vánoce chtěla být, no teď uvidíme jak se to dál vyvine. Pohovor jsem měla v Liberci ve Student Agency, kde jsem měla domluvenou schůzku na 10:00. Přišla jsem o něco dřív, vlezla dovnitř a představila se, paní Zikmundová hned věděla oč jde, tak mi řekla ať se posadím a vše se začalo řešit. Vyplnila jsem "psychotest" (některý otázky byly opravdu trapný, př.: Když jdu ven, oblékám se hodně sexy?! .. to pardon, ale to mi jako psychotest moc nepřijde). Paní Zikmundová mi zkontrolovala přihlášku, koukla na fotky a na video a mohly jsme se pustit do konverzace v angličtině, myslím, že žádný těžký otázky nepadly a proběhlo to v pořádku. Po interview v angličtině jsem se dozvěděla všechny potřebný informace o dalším postupu a co mě překvapilo bylo, že před odletem musím pracovat na Pre-departure projectu. :D Ha! Neměla jsem do tý doby tušení oč jde, ale po tom, co jsem zjistila, čeho se to týká, tak jsem si řekla, že to asi nebude tak hrozný. :)
Dnes, 3 týdny od mého pohovoru, jsem už ve třetí fázi přihlášky, a to: Review by AuPairCare, teď už jen stačí čekat na fázi "Matching" a rodinky mi budou chodit (teda snad). V poslední době o Češky asi v Americe moc nestojí nebo nevím, každopádně doufám, že do konce roku odletím, jinak nevím, co tu budu dělat.
V týhle době se nejvíc zajímám o ostatní au-pair, který už v USA jsou nebo hledám holky, který by případně mohly letět později se mnou. :) Je to hrozně zábavný říkat si, že za pár měsíců tam člověk bude, ale vlastně neví, co bude. :))
Žádné komentáře:
Okomentovat